Blog/Anglické členy a, an, the: jasná pravidla a příklady
Anglické členy a, an, the: jasná pravidla a příklady

Autor: Vocab Team

Naposledy aktualizováno:

Anglické členy a, an, the: jasná pravidla a příklady

Začni budovat skutečnou anglickou slovní zásobu s Vocab

Stažení zdarma. Uč se rychleji díky rozloženému opakování, tematickým seznamům a nativní výslovnosti - a zapamatuj si slova.

Anglické členy bez zmatku

Cílem této lekce je poznat, kdy použít a, an, the a kdy před podstatné jméno nedat nic. V češtině členy nemáme, ale v angličtině pomáhají ukázat, zda mluvíme o něčem obecném, o jedné dosud neznámé věci, nebo o konkrétní věci, kterou posluchač dokáže určit.
Základní rozdíl si můžete zapamatovat takto:
  • a / an používáme pro jednu neupřesněnou věc nebo osobu.
  • the používáme pro konkrétní věc nebo osobu.
  • Bez členu mluvíme často obecně, zejména o množném čísle a nepočitatelných podstatných jménech.

Kdy použít a a an

A a an jsou neurčité členy. Stojí před počitatelným podstatným jménem v jednotném čísle, když ho zmiňujete poprvé nebo není důležité, o který konkrétní kus jde.
I need a pen.
Potřebuji nějaké pero, nezáleží na tom, které.
She is an engineer.
Je inženýrka. U povolání v jednotném čísle člen obvykle potřebujete.
Volba mezi a a an závisí na zvuku následujícího slova, ne jen na jeho prvním písmenu:
  • a před souhláskovým zvukem: a book, a car, a university
  • an před samohláskovým zvukem: an apple, an email, an hour
Slovo university začíná ve výslovnosti zvukem podobným českému „j“, proto říkáme a university. Ve slově hour se naopak počáteční h nevyslovuje, proto říkáme an hour.
Další příklady:
He is a European student.
Je evropský student. Slovo European začíná zvukem „j“.
She has an MBA.
Má titul MBA. Zkratka se vyslovuje začátkem podobným „em“.

A a an neznamenají vždy přesně jeden

Často je lze do češtiny přeložit jako „nějaký“ nebo je vůbec nepřekládáme.
We stayed in a small hotel.
Bydleli jsme v malém hotelu. Nejde nutně o zdůraznění počtu, ale o první a neurčitou zmínku.
Pokud chcete zdůraznit přesný počet, použijte one.
I need one ticket, not two.
Potřebuji jeden lístek, ne dva.

Kdy použít the

The je určitý člen. Použijte ho, když je pro posluchače jasné, o které věci, osobě nebo skupině mluvíte. Může stát před jednotným i množným číslem a také před nepočitatelnými podstatnými jmény.

Věc už byla zmíněna

Při první zmínce často použijete a nebo an. Při další zmínce už jde o konkrétní věc, proto následuje the.
I saw a dog in the park. The dog was very friendly.
V parku jsem viděl psa. Ten pes byl velmi přátelský.

Věc určuje situace

Někdy ji nemusíte zmínit předem, protože ji určuje okolní situace.
Please close the window.
Prosím, zavři okno. V dané místnosti je jasné, které okno máte na mysli.
The food at this restaurant is excellent.
Jídlo v této restauraci je výborné. Mluvíme o konkrétním jídle této restaurace.

Jedinečné věci, superlativy a pořadí

The obvykle používáme u věcí považovaných v daném kontextu za jedinečné, se superlativy a řadovými číslovkami.
The sun is shining.
Svítí slunce.
This is the best answer.
Tohle je nejlepší odpověď.
She was the first person to arrive.
Byla první osobou, která dorazila.

Některé zeměpisné názvy

Člen the se používá například u oceánů, moří, řek, pohoří, skupin ostrovů a některých názvů států.
the Atlantic Ocean, the River Thames, the Alps, the Netherlands, the United States
Naopak před většinou názvů měst, zemí, jazyků a jednotlivých hor člen nedáváme:
Prague, France, English, Mount Everest

Kdy nepoužít žádný člen

Nulový člen znamená, že před podstatné jméno nedáte a, an ani the. Často se objevuje, když mluvíte obecně.

Množné číslo a nepočitatelná podstatná jména obecně

Books are expensive.
Knihy jsou drahé obecně, ne nějaké konkrétní knihy.
Water is essential for life.
Voda je nezbytná pro život jako obecný pojem.
I like coffee.
Mám rád kávu obecně.
Když však myslíte konkrétní věc, použijte the:
The coffee on the table is cold.
Káva na stole je studená.

Jména, jazyky a školní předměty

Anna lives in Brno.
Anna žije v Brně.
They are learning English.
Učí se anglicky.
History is my favourite subject.
Dějepis je můj oblíbený předmět.

Činnosti ve škole, doma a v posteli

U některých míst se člen často nepoužívá, když mluvíte o jejich hlavním účelu.
The children are at school.
Děti jsou ve škole jako žáci.
I went to bed early.
Šel jsem brzy spát.
Pokud jde o konkrétní budovu nebo kus nábytku, člen se vrací:
I went to the school to meet the teacher.
Šel jsem do školy, abych se setkal s učitelem.
The cat is on the bed.
Kočka je na posteli.

Časté chyby českých studentů

Člen před povoláním v jednotném čísle

Nesprávně: She is teacher.
Správně: She is a teacher.
Věta mluví o jedné osobě a jednom povolání, proto potřebuje a.

A nebo an podle písmene místo podle zvuku

Nesprávně: an university
Správně: a university
Nesprávně: a hour
Správně: an hour
Při nejistotě si slovo vyslovte nahlas. Rozhoduje první slyšitelný zvuk.

The u všeho, co je známé mluvčímu

Nesprávně: I like the music.
Správně: I like music.
Bez the vyjadřujete, že máte rád hudbu obecně. Věta I like the music znamená, že se vám líbí konkrétní hudba, kterou právě slyšíte nebo o níž jste mluvili.

A před nepočitatelným podstatným jménem

Nesprávně: I need an information.
Správně: I need some information.
Slovo information je nepočitatelné. Nelze říct an information. Pro jednu konkrétní informaci můžete použít a piece of information.

Jak se rozhodnout během mluvení

Při volbě členu pomůže tento postup:
  1. Je podstatné jméno počitatelné a v jednotném čísle? Pokud ano, většinou potřebuje a, an nebo the.
  2. Je to první neurčitá zmínka? Použijte a nebo an.
  3. Je jasné, o které konkrétní věci mluvíte? Použijte the.
  4. Mluvíte obecně o množném čísle nebo nepočitatelném jménu? Často nepoužijte žádný člen.
Nejde o to přeložit každý český výraz „ten“ nebo „nějaký“. Důležitější je, zda posluchač dokáže danou věc určit z předchozí konverzace nebo ze situace.

Procvičení

Doplňte a, an, the, some nebo znak -, pokud člen nepoužijete.
  1. I have ___ idea.
  2. We visited ___ museum yesterday. ___ museum was crowded.
  3. ___ books on this shelf are mine.
  4. My brother is ___ doctor.
  5. She studies ___ English at school.
  6. Can you see ___ moon tonight?
  7. He waited for ___ hour.
  8. I need ___ advice about this problem.
  9. ___ children usually like games.
  10. They crossed ___ Atlantic Ocean by ship.

Řešení

  1. an: I have an idea. Slovo idea začíná samohláskovým zvukem.
  2. a, the: We visited a museum yesterday. The museum was crowded. Nejdřív jde o neurčitou zmínku, potom o stejné konkrétní muzeum.
  3. the: The books on this shelf are mine. Přídavná informace on this shelf určuje konkrétní knihy.
  4. a: My brother is a doctor. Povolání v jednotném čísle potřebuje neurčitý člen.
  5. -: She studies English at school. Před názvy jazyků se člen běžně nedává.
  6. the: Can you see the moon tonight? V běžném kontextu jde o jedinečný Měsíc.
  7. an: He waited for an hour. Počáteční h se ve slově hour nevyslovuje.
  8. some: I need some advice about this problem. Slovo advice je nepočitatelné.
  9. -: Children usually like games. Jde o děti obecně.
  10. the: They crossed the Atlantic Ocean by ship. U názvů oceánů používáme the.

Shrnutí

A a an patří před jednu neurčitou počitatelnou věc. The ukazuje na konkrétní nebo v kontextu jasnou věc. Bez členu často mluvíme obecně o množném čísle, nepočitatelných jménech, jazycích a většině vlastních jmen. Nejlepší cestou k jistotě je všímat si členů v celých větách, protože právě kontext rozhoduje nejčastěji.
5 minut

Otestujte svou anglickou slovní zásobu za 5 minut

Objevte svou přesnou úroveň slovní zásoby s naším bezplatným testem. Od základních po pokročilá slova, získejte své skóre A1-C2 a zjistěte, kolik anglických slov skutečně znáte.